ZUŠ Mnichovo Hradiště a její Galerie Konírna zvou na výstavu Michaely Vélové Maupicové původem z Mnichova Hradiště, která, ač jí byl dopřán jen krátký život, dosáhla vysoce prestižního postavení na současné české výtvarné scéně. Vernisáž se uskuteční tuto sobotu 29. března v 15 hodin v Galerii Konírna ZUŠ, výstava potrvá do 10. května. Navštívit ji bude možné vždy ve středu v čase 15–17 hodin, v sobotu v čase 9–11 hodin nebo po osobní domluvě na tel.
606 858 110.

O výstavě

Michaela Vélová Maupicová (1982–2018) patří do skupiny lidí, kteří nás opustili předčasně. Zůstává po nich mezera nerozřešitelných otázek a odpovědí spolu s úvahami, jež plynou v ustavičné sinusoidě záporu a kladu. Jednou z nadějí pro nás a zároveň dispozicí výtvarnice, kterou Michaela Vélová Maupicová byla, je skutečnost, že její dílo zde zůstává, a je tak prodlouženým životem autorky, jejím světlem, díky němuž s námi může i dnes vést dialog.

Na souborné výstavě autorky uspořádané v roce 2019 in memoriam v coloredomansfeldském paláci v Praze bylo možné spatřit stěžejní práce od doby studií, po vrcholné práce let závěrečných. Mnozí z odborníků a umělců s celoživotní zkušeností zhodnotili její práci v údivu, že dílo, jež vytvořila, je hotový, uzavřený tvar. Že přes krátký čas, který byl Michaele Vélové Maupicové vymezen, je rozhodným postojem na poli současného výtvarného umění. Nadto, a to je zásadní, její dílo je uměleckým odkazem, jež nese kladný, pozitivní rozměr.

Otázkou zůstává, kde se „věci“ rodí? Odkud přichází? Čím jsou inspirovány? A především, co utváří a formuje mladého člověka? V příběhu Michaely Vélové Maupicové lze začít důležitým faktem – první pohledy na svět, otisky, jež jí utvářely, se odehrávaly v Mnichově Hradišti, přičemž její čas byl od začátku
do konce s městem a Českým rájem spjat.

Výstava je malou ukázkou podstatných rovin autorčina výtvarného projevu – od kresby, přes krajinomalbu, objekt, k stěžejní abstraktní malbě napříč časem – a lze ji zároveň vnímat jako návrat na místo činu. Tam, kde Míša započala prvními krůčky svou cestu k „obrazu svému“. Výstavu, která vznikla z vřelé myšlenky paní Evy Ševců, společně vnímáme jako Míšin pozdrav rodnému městu.

Vladimír Véla